Spread the love

Schválení ambiciózních evropských cílů pro klimakonferenci COP 31 staví průmysl do střetu s ekonomickou realitou. Debata v centru Europa Experience ukázala, že dekarbonizace nečelí jen odklonu od fosilních paliv, ale také závislosti na čínském zpracování litia a riziku přesunu výroby mimo EU. Jaké konkrétní výzvy pro český průmysl v diskuzi zazněly?

Ambice pro COP 31 a limity politických vizí

Evropský parlament schválil před nadcházející klimakonferencí COP 31 v Turecku své stanovisko, mezi jehož hlavní priority patří urychlení odchodu od fosilních paliv, výrazné navýšení klimatického financování a podpora nejvíce zranitelných rozvojových zemí i adaptačních opatření. V debatě zazněla rovněž připomínka zprávy OSN, podle níž globální emise skleníkových plynů významně rostou a teplotní cíl nepřekročit oteplení o 1,5 °C stanovený Pařížskou dohodou bude do konce století překročen.

Dokument Evropského parlamentu ke klimakonferenci vznikl jako široký kompromis napříč celým politickým spektrem. Jednotlivá politická uskupení do něj zapracovala různorodé požadavky – od ochrany dešťových pralesů až po reakci na válku na Ukrajině. Europoslankyně Jana Naďová však upozornila, že hlavní vyjednávací odpovědnost nese Rada EU a členské státy, jejichž úkolem bude tyto vize přizpůsobit praktickým možnostem. Ambiciózní návrhy totiž v průmyslové praxi narážejí na fyzické a časové limity.

Geopolitika, surovinová bezpečnost a závislost na Číně

V diskusi zaznělo, že ochrana klimatu už v Evropě není jen otázkou ekologie, ale stále více se z ní stává téma bezpečnosti a surovinové nezávislosti. Analytik Viktor Daněk připomněl, že Evropa je z více než 70 % celkové spotřeby energie závislá na fosilních palivech a u ropy a zemního plynu představuje dovoz ze zahraničí dokonce 80 až 90 %.

Přechod k zeleným technologiím a elektromobilitě však podle panelistů přináší riziko, že dosavadní závislost na ropě pouze nahradíme novou, materiálovou závislostí. Klíčovou surovinou pro výrobu baterií je litium – a přestože Čína nedominuje v jeho samotné těžbě, plně ovládá jeho zpracování a dodavatelský řetězec. Analytik Viktor Daněk i europoslankyně Jana Naďová upozornili, že Evropa i Česká republika (v lokalitě Cínovec) mají vlastní zásoby litia, jejich využití však naráží na domácí odpor obyvatel vůči těžbě v jejich sousedství

Viktor Daněk dále zdůraznil, že Čína již elektrifikovala přibližně 30 % své ekonomiky a v technologiích i zelené transformaci Evropu předbíhá. V odkazu na Draghiho zprávu o konkurenceschopnosti vysvětlil, že hlavní problém evropské ekonomiky spočívá v zameškání digitální revoluce a nenásledování světových trendů.

Hrozba úniku výroby a úskalí uhlíkového cla

Europoslankyně Jana Naďová v té souvislosti varovala před takzvaným únikem uhlíku (carbon leakage). Upozornila, že pokud Evropská unie zrychluje ekologickou regulaci bez souběžného zavedení ochranných obchodních bariér, vystavuje domácí průmysl znevýhodnění. Kapitál totiž přirozeně vyhledává nejvyšší zisk a nejvýhodnější podmínky pro výrobu. Pokud jsou náklady v Evropě příliš vysoké, investice i samotné výrobní kapacity se přesunou do třetích zemí mimo EU – výsledkem pak není celkové snížení globálních emisí skleníkových plynů, ale pouze jejich přesun, kdy se zboží se stejnou či vyšší uhlíkovou stopou vyrobí jinde a do Evropy se doveze.

Významným nástrojem pro ochranu evropského průmyslu je uhlíkové clo na hranicích (CBAM). Tento systém vyžaduje, aby zahraniční dovozci základních surovin – jako je ocel – platili vyrovnávací poplatek odpovídající evropským emisním povolenkám, čímž srovnává podmínky na trhu . Europoslankyně Jana Naďová však upozornila na slabinu systému: pokud clo zatíží pouze surovou ocel, vznikne tlak na obcházení pravidel. Zahraniční výrobci totiž mohou namísto neopracovaného kovu začít do EU dovážet přímo hotové navazující komponenty a součástky, které clu nepodléhají

Konkrétní výzvy a příklady z českého průmyslu

V diskuzi zaznělo i konkrétní hodnocení toho, jak Česká republika využívá výnosy z emisních povolenek (ETS) prostřednictvím Modernizačního fondu:
  • Ocelářství: Pro ostravskou Novou huť byly schváleny investice na výstavbu elektrických obloukových pecí pro výrobu nízkoemisní oceli. Realizace projektu však v současnosti stojí z důvodu chybějící tržní poptávky po ekologičtější, ale nákladnější oceli.
  • Hliníkářství: Viktor Daněk uvedl příklad z Moravskoslezského kraje, kde byly 2 miliardy korun z výnosů povolenek investovány do modernizace největších českých válcoven hliníkového plechu, což podniku pomáhá čelit konkurenci levného hliníku dováženého z Číny a Indie.
Jana Naďová v závěru připomněla, že ropa neslouží pouze jako palivo v dopravě, ale je základní vstupní surovinou pro chemický průmysl, farmacii, plasty, oblečení či silniční povrchy, přičemž za tyto suroviny v současnosti neexistuje technologická náhrada. Celá diskuse tak ukázala, že dekarbonizace staví průmysl před nutnost vyvážit ekologické cíle, energetickou soběstačnost a zachování hospodářské konkurenceschopnosti na globálním trhu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *