Společnost GasNet uvádí v Pardubicích do provozu novou zátěžovou stanici pro dlouhodobé zkoušky plynoměrů. Tento krok přichází v době, kdy česká energetika prochází zásadní proměnou. Jedním z klíčových kroků na cestě k nižším emisím je totiž nahrazování uhelných zdrojů zemním plynem, což s sebou nese obrovské nároky na spolehlivost distribuční sítě.
Jedná se o největší tuzemskou zátěžovou stanici pro dlouhodobé zkoušky plynoměrů. Stanice slouží k ověřování kvality a spolehlivosti měřidel od různých dodavatelů ještě před tím, než je GasNet nakoupí a nainstaluje do své distribuční sítě. Ve spolupráci s klíčovými partnery se firma zaměřuje především na to, zda si testované plynoměry dlouhodobě zachovávají přesnost měření spotřeby plynu. Stabilní, spolehlivé měření je zásadní jak pro odběratele plynu, tak i pro obchodníky.
Investicí ve výši 9 miliónů korun firma posílila soběstačnost českého plynárenství v oblasti ověřování spolehlivosti plynoměrů a současně snižuje své náklady na tento typ testování.
„Když distribuujete plyn, potřebujete mít jistotu, že všechny plynoměry měří vždy jeho spotřebu přesně. V GasNetu děláme všechno pro to, aby tomu tak bylo dlouhodobě,“ vysvětluje Ivo Jirovský, ředitel správy strategického majetku GasNetu.
„Spolehlivost různých plynoměrů si pečlivě ověřujeme předem v rámci takzvaných prekvalifikačních zkoušek pro výběrová řízení, tedy ještě předtím, než měřidla nakoupíme a nainstalujeme do distribuční sítě. Historicky jsme podobné testy dělali v zahraničí, ale ty se mimo jiné prodražovaly. Proto jsme se rozhodli pro výstavbu vlastní zátěžové stanice. Dlouhodobou spolehlivost měření plynoměrů zde kontrolujeme ve spolupráci s autorizovaným metrologickým střediskem pro opravy a ověřování měřidel Spektrum Skuteč a Českým metrologickým institutem. Plynoměry teď testujeme nákladově efektivněji, čímž přinášíme dlouhodobé úspory, a současně jsme posílili soběstačnost českého plynárenství v oblasti ověřování spolehlivosti měřidel. To vše je zásadní nejen pro nás jako distributora, ale i pro obchodníky s plynem a samozřejmě pro koncové odběratele plynu, kterým zajišťujeme spolehlivé měření spotřeby,“ dodává Ivo Jirovský.
V praxi testování vypadá tak, že v pardubické stanici je na speciálních potrubních tratích nainstalováno více než 100 kusů různých plynoměrů. Jde o domovní a průmyslové membránové plynoměry, turbínové a rotační plynoměry. Těmito měřidly v rámci testování proudí vzduch při atmosférickém tlaku.
„Plynoměry testujeme na hranici jejich maximálního zatížení, čímž simulujeme jejich dlouhodobé nasazení v distribuční soustavě. Plynoměry tady máme osazené celkově po dobu 5 tisíc hodin, přičemž kontrolujeme jejich metrologické parametry ve spolupráci s již zmiňovaným AMS Spektrum Skuteč, a to před zahájením testu, a pak po každých tisíci hodinách. Domovní plynoměry také prochází zkouškou na korozivzdornost a destruktivní zkouškou. Při nich posuzujeme kvalitu zpracování plynoměrů komplexněji z dalších hledisek,“ upřesňuje Vladimír Kolář, manažer pro měření v GasNetu, který projekt realizace zátěžové stanice řídil.
Nad celým zařízením má GasNet vzdálený dohled. Firma tak získává data pro to, aby mohla kvalifikovaně vybírat dodavatele plynoměrů a současně u vybraných plynoměrů garantovat dlouhodobou spolehlivost měření.
„Přidaná hodnota stanice je ovšem mnohem širší. Kdykoliv můžeme průběžně kontrolovat kvalitu dodávek u již zakoupených plynoměrů a porovnávat naměřené hodnoty s hodnotami z prekvalifikace. Můžeme také porovnávat nové typy měřidel s těmi, co už máme nainstalované v síti a kapacitu zkušebních tratí můžeme případně nabídnout i jiným firmám a organizacím. U tohoto projektu chceme jít v inovacích ještě dál – v rámci sdílení energií chceme pro napájení zátěžové stanice využívat přebytky z našich fotovoltaik instalovaných na jiných budovách GasNet,“ doplňuje Vladimír Kolář.
Větší soběstačnost GasNetu v oblasti testování spolehlivosti plynoměrů je důležitá i s ohledem na skutečnost, že se firma připravuje na změny spojené s dekarbonizací české energetiky, jako je přechod tepláren a velkých zdrojů na plyn. Díky tomu může vzrůst spotřeba plynu do roku 2030 o 11 až 17 TWh. GasNet potvrzuje, že z dlouhodobého hlediska zájem o plyn roste. Firma loni distribuovala 63,3 TWh energie, což je meziročně o 7 % více. Zároveň připojila 84 nových odběrných míst v segmentu velkých a středních odběratelů, tedy téměř o třetinu více než v předchozím roce.
Proč nároky na síť tak prudce rostou?
Tento krok GasNetu přichází v době, kdy význam plynové infrastruktury pro ekologickou transformaci Česka prudce roste. Přechod tepláren a velkých průmyslových zdrojů z uhelného spalování na zemní plyn – jakožto přechodnou technologii k čisté energetice – s sebou nese obrovský nápor na množství přepravovaného plynu.
Díky tomu může spotřeba plynu v ČR do roku 2030 vzrůst o 11 až 17 TWh. Že zájem o plyn reálně stoupá, potvrzují i loňská čísla GasNetu:
-
Firma distribuovala 63,3 TWh energie, což je meziroční nárůst o 7 %.
-
V segmentu velkých a středních odběratelů připojila 84 nových odběrných míst – tedy téměř o třetinu více než v předchozím roce.
Právě proto je bezchybná infrastruktura, kterou nová pardubická stanice pomáhá zajišťovat, pro úspěšnou a udržitelnou dekarbonizaci zásadní.
Zdroj: GasNet
Napsat komentář